Ráda bych se s vámi podělila o tři věci, o tři otravné komáry sající naší krev a se kterými je určitě velmi prospěšné a zdravé skoncovat. Jsou to věci, které vás zbytečně deptají a odvádějí od práce a které vám prostě jen kazí náladu. Pokud se vám prostřednictvím uvědomění si některých níže napsaných řádků, podaří zabít alespoň jednoho, budu za to za vás velmi ráda.

1. KOMÁR: STAROST O OSTATNÍ
Byly časy, kdy jsem trávila hodně času na internetu a sledovala, kdo a co vyfotil, jaké má akce, jestli má vyšší nebo nižší ceny nebo kdo mi zase zkopíroval text z webu nebo nějakou jinou podobnou prkotinu. Na Facebooku mi vyjížděly stovky fotek a statusů od jiných fotografů. Ve výsledku jsem zjistila, že mi to opravdu nic nepřináší, krom špatného pocitu. Proto už nemám na Facebooku ani jednoho přítele (Facebookový profil musím mít aktivovaný kvůli pracovním stránkám). Stejně tak jsem se přestala setkávat s lidmi a chodit do skupin, kde se pomlouvají ostatní nebo kde se stále řeší, kdo, co a jak udělal, vyfotil apod. Za prvé bych nechtěla, aby někdo takto mluvil o mně, i když na druhou stranu vím, že když jsem takto jednala já, nebylo to osobní a že to také hodně souviselo s egem. Jediné důležité je, co si o sobě myslíte vy, protože TO je vždycky pravda. To, co o vás říkají ostatní je jen jejich problém. Zabijte tohoto komára a bude se vám skvěle dýchat, budete vyrovnanější a budete mít víc času na to, co je důležité – jít svou vlastní cestou. Zapomeňte na to, kdo je jaký fotograf, co už dokázal, nemá cenu se poměřovat, nikdo na světě stejně nebude svět vidět jako vy. A v tom je ta krása, je zbytečné být jako někdo, dělat věci stejně. Nebojte se vyšlapat si svou cestu sami, naopak si to užijte. Nedovolte, aby vás kdokoliv svou hloupostí, pomluvami nebo řešením věcí, do kterých mu nic není, negativně ovlivňoval. Nebojte se, že nebudete vědět, jak to dělají ostatní, při rozhodování dejte na své srdce, svou zkušenost a svůj vlastní rozum, ne na názor někoho jiného, protože jen vy nejlépe víte, co je pro vás nejlepší.

2. KOMÁR: SEBEVĚDOMÍ ZÁVISLÉ NA HODNOCENÍ JINÝCH
Chápu, že je to těžké, zvláště když začínáte a dostanete se do kontaktu s lidmi, kteří podle vás umí něco víc. Vložíte fotku do fóra nebo na svůj profil a čekáte na reakce ostatních. Pokud jsou kladné, cítíte se dobře, pokud ne, je vám mizerně. Konstruktivní kritiky se málokdy dočkáte, vždy je to jen osobní pohled a názor jiného člověka na vaší práci. Samozřejmě je přínosné, pokud vám někdo napíše něco, co vás posune nebo vám pomůže, ale nesmíte nikdy dopustit, aby na tom záleželo vaše hodnocení sebe sama. Vím, že fotografie je hodně osobní, ale je to jen názor někoho jiného. Pravda je, že v okamžiku, kdy přestanete toužit po uznání jiných a začnete být sami sebou, vás paradoxně začnou lidé více respektovat (a i kdybyste si to jen mysleli, je to jedno, protože nehraje roli, co si o vás kdo myslí, ale co si o sobě myslíte vy sami). A především začnete respektovat sami sebe. Proč by pro vás mělo vlastně být důležité, jak vás ostatní fotografové hodnotí? Myslíte si, pokud to nejsou vaši nejbližší přátelé, že jim na vás záleží? Udělali byste nějakou věc jinak, kdybyste dopředu znali hodnocení některého člověka? Nikdy se nemůžete do druhého tak vcítit, abyste ho mohli soudit, můžete si vybrat, jestli se vám něco podle dostupných informací líbí anebo nelíbí a pokud vás o to někdo požádá, tak mu to říct. Ale je to vždycky jen váš názor, protože pracujete jen s informacemi, které máte, nikdy nemůžete vidět do hlavy druhému člověku, vědět, čím prošel, co prožíval. Proto neřešte, co si o vás kdo myslí a říká nebo jak vás hodnotí. Soustřeďte se na to, co si o sobě myslíte vy a kým jste se rozhodli stát. Pravda je totiž taková, že někdy si zbytečně namlouváme, jak nás ostatní tolik řeší a jim je to ve skutečnosti jedno (a řeší nás skutečně jen po krátkou dobu nebo vůbec). Navíc bychom si měli uvědomit, že většina lidí kritizuje podle svého aktuálního rozpoložení. Kdo se necítí v pohodě, má sklon být méně tolerantní a naopak. Více než na vás tedy záleží na člověku, který vás hodnotí, někdy mu k tomu, aby vás odsoudil stačí i podvědomá averze s nějakou podobnou zkušeností, kterou už daný člověk zažil a jeho tvrzení nemusí mít tak nic společného s vaší realitou. Proto dejte nejvíc na sebe a ne názor ostatních, zkuste pracovat na tom, že takováto hodnocení nebudete vyhledávat, snažte se je nevnímat a nevidět a uvidíte, že brzy bude mít negativní energie z nich čím dál tím menší sílu.

3. KOMÁR: TRÁVENÍ ČASU S NEGATIVNÍMI LIDMI
Tito lidé nemusí být třeba ani na první pohled negativní, ale poznáte je podle pocitu, který s nimi máte nebo který se ve vás rozlije potom, co odešli. Po setkání s nimi se ve vás totiž může objevit pocit, jako by znásilnili vaší duši a donutili souhlasit s věcmi, se kterými vlastně nesouhlasíte nebo říkat věci, které necítíte (nebo je cítíte přesně opačně). Vyžadují váš souhlas s názorem na současnou hroznou situaci mezi fotografy, na jejich situaci, že ztrácejí klienty, protože hodně lidí fotí za pár korun. Zdeptají vás a je vám na nic. Vyhýbejte se těmto lidem a situacím, kde byste je mohli potkat, protože vás nikam neposunou, spíš vás vždy vrátí zpět. Neposlouchejte jejich dobré rady a dělejte si věci po svém. Je jednodušší nadávat na situaci než se zamyslet nad sebou a zjistit, kde jsme udělali chybu. Také bych vám doporučila omezit setkání nebo jakoukoliv formu komunikace s lidmi, u kterých cítíte, že s vámi nejednají fér, že nerespektují vaší osobnost nebo že vám něco závidí nebo vás za něco nesnáší. Jsou k vám přátelští, ale pak vás za zády pomluví a žijí z toho, jak mohou překroutit to, co jste udělali nebo řekli, když jste byli s nimi. To nejsou lidé, kterými by se kdokoliv chtěl obklopovat a nikdo nás nenutí se s nimi stýkat, ani kdyby to byla vaše vlastní rodina nebo rádoby důvěrný přítel. Závist i nenávist mají totiž jednu skvělou vlastnost – pokud vám bude závistivý nebo nenávistný člověk volný jako vzduch, užere se svými pocity, vždy jen on sám.

Na závěr bych ráda napsala svou osobní zkušenost a to tu, že je mnohem jednodušší a zdravější k sobě sama, nesnažit se za každou cenu zavděčit všem, nechovat se tak, aby vás ostatní náhodou nepomluvili a vždy říkat, co si myslím. Možná kolem sebe budete mít méně lidí než jste měli předtím, ale o to víc si těch, co jsou při vás, budete vážit (a oni vás). Není důležité být oblíbený, ale spokojený a hrdý na to, kým jsem.