Nedávno jsem si psala s jednou mou kolegyní fotografkou. Vyměňovaly jsme si nějaké rady a tipy. A přestože obě děláme to samé (a navíc fotíme ve stejném studiu), nebály jsme se toho. A tak jsme se dostaly k tématu konkurence. Možná i vás teď trochu píchlo u srdce, možná i vy máte nějakou zkušenost. Slovo konkurence logicky vyvolává negativní pocit, jehož nejsilnější emocí je strach (o to, že to, že někdo dělá to samé, ohrozí moje vlastní focení). Pro člověka je toto slovo prostě slovo nepříjemné, a často nás napadá, jak vlastně s konkurencí bojovat. Můžeme se s ní vypořádat férově (kvalitou služeb a produktů), tak neférově (pomluvy, plagiátorství, kradení).

V našem oboru se můžete setkat se dvěma typy konkurence.

Konkurence přirozená, zdravá – to je taková, že někdo fotí například boudoir, stejně jako vy, a také ve stejném městě nebo místě. Ze svých workshopů vím, že na malých městech už i to může rozehrávat dost nepříjemné souboje, zvláště mezi námi děvčaty. Pamatuji si, že když jsem začínala fotit boudoir, nikdo jiný tady takový nebyl a pak ho začalo fotit spoustu fotografek kolem mě – stejné koncepty, světla, pózy, ateliéry, texty na webu i reklamní claimy. V té době mě to hrozně štvalo, protože jsem si ráda držela své prvenství, ale nyní už vím, že pokud někdo dělá to samé, co vy, není to špatně a to především, pokud dá do své tvorby sebe – a z takových „konkurentů" pak vznikají „kolegové", které respektujete a vážíte si jich. Neříkám, že je špatné se inspirovat těmi nejlepšími, ale jen pokud jich je hodně a dokážete si mezi nimi vybrat filozofie, které jsou vám blízké. Tito kolegové, o kterých jsem psala, jsou především lidé, kteří chápou, že kopírovat nemá cenu, že v dnešní době má největší hodnotu, jaký přístup a jedinečný pohled na fotografie máte. Vaše osobnost a jedinečnost se protíná do toho, jak fotíte a jaké fotografie máte, protože tak vidíte svět. Bohužel se do vašich fotografíí může protnout i třeba to, že nemáte žádný názor, že se ještě neznáte a že jste pouhá levnější kopie někoho jiného. Znám spoustu svých kolegů, kteří fotí boudoir a ženské portréty a fotí ho po svém a mě se to moc líbí – cítíte, že jejich pohled na svět a jejich jedinečné povahy a světonázory na vás mluví skrze jejich fotografie. Takové lidi, kteří to pochopili uznávám a vážím si jich. A to je ta zdravá konkurence, která nás nutí se vyprofilovat – ne být levná kopie Sue Bryce nebo Christy Meoly (nebo nedejbože fotografky z druhé části města). Důležité je pochopit, kdo jsme my a PROČ fotíme, co fotíme. Myslím si, že s tím souvisí i úzká specializace – pokud cítím, že vím, proč zrovna já fotím ženy, asi si těžkou najdu důvod, proč fotit maturitní plesy, zvířátka, krajinky a business portréty, pokud tedy nejsem Ferda Mravenec, práce všeho druhu a mým primárním cílem není zpeněžit cokoliv (když už mám ten foťák a jsem tím pádem expertem). Protože pokud znáte své proč, víte také, jak to dělat a co vlastně dělat, abyste naplnili hodnotou vaší fotografickou práci a přitáhli tak k sobě klienty, kteří chtějí VÁS a ne tu nejlevnější cenu.

Takže těmto fotografům můžeme vlastně poděkovat, že k sobě skvěle lákají ty otravné klienty o které ostatní nemají zájem. A mějme s těmito človíčky fotografíčky soucit, protože přijde čas, kdy si to vše uvědomí a vyrostou – a pak možná budou moci světu něco nabídnout. Ale to vy už budete zase o pár mílových kroků napřed.

A co si tedy s konkurencí počít?

V prvé řadě si přiznejme, že konkurence je a vždy bude – náš svět potřebuje lidi s novými nápady, kteří mění trh a celé fotografické odvětví (jinak by ještě dnes frčely rudé růže na černobílém podkladu, sexy boudoirové oblečky s rukavičkami alá prostitutka, sépiové akce a modré oční stíny). Já osobně fotografy, kteří přinášejí nové směry a pohledy velice respektuji, nedívají se totiž pod sebe, ale před sebe a hledají jak sami sebe prolnout do své fotografické práce.

Zcela určitě ale s těmi, co kopírují a vyvolávají ve vás negativní emoce nebojujme, protože každý boj je vždy destruktivní a rozhodně vás neobohatí. Hledejme svou cestu, jak jít vpřed. Poznejte sami sebe, vzdělávejte se a snažte se neustále zlepšovat své fotografické služby a své fotografické dovednosti. Čtěte knihy, choďte na kurzy a navštěvujte workshopy dalších fotografů a z každého si odneste něco pro sebe, s čím souzníte. Tím budete růst nejen vy, ale také celé fotografické odvětví. Nejde tedy svou konkurenci vůbec nevnímat, ale nepouštět se s ní do zbytečných konkurenčních bojů.

Jděte svou vlastní a jedinečnou cestou.